ČESKÁ ČERVINKA
Historie plemene
Původní plemeno brachycerního skotu, označované jako červinky s přídomkem shodným s oblastí chovu a lišící se zbarvením a dojivostí (české, slezské, líštňanské, chebské).
Snahy o záchranu červinek započaly již před první světovou válkou, kdy bylo malé stádo umístěno na školní statek v Uhříněvsi. Po druhé světové válce se podobné snahy setkaly s nepochopením. Přesto v 70. letech existovala ještě tři stáda s počtem cca 350 krav (St. statek Hajnice, St. statek Benešov a Netvořice). V roce 1987 se ujala regenerace červinky Vysoká škola zemědělská Praha nákupem 16 ks na svůj školní statek v Lánech, později i Jihočeská univerzita České Budějovice. S využitím býků příbuzných červených plemen evropského horského typu (Polsko, SRN) dosáhl v roce 2000 početní stav jedinců uznaných jako genetický zdroj znovu stovky. Populaci však negativně ovlivnila situace s výskytem IBR, v důsledku programu ozdravování došlo znovu k poklesu stavů.
V roce 2007 byl ve VÚŽV Uhříněves, v.v.i., zahájen projekt regenerace s využitím embryí uchovávaných od roku 1997. Z narozených telat byli odchováni plemenní býci a přiděleni do chovů účastníků Národního programu. Byla zavedena samostatná plemenná kniha, v programu kryokonzervace se opět daří průběžně naplňovat zásoby inseminačních dávek od nových býků i embryí. Živá populace po pěti letech regenerace čítá okolo 230 kusů ve dvaceti chovech (leden 2012).
V roce 2007 byl ve VÚŽV Uhříněves, v.v.i., zahájen projekt regenerace s využitím embryí uchovávaných od roku 1997. Z narozených telat byli odchováni plemenní býci a přiděleni do chovů účastníků Národního programu. Byla zavedena samostatná plemenná kniha, v programu kryokonzervace se opět daří průběžně naplňovat zásoby inseminačních dávek od nových býků i embryí. Živá populace po pěti letech regenerace čítá okolo 230 kusů ve dvaceti chovech (leden 2012).
Plemenné znaky
Červinka patří mezi pozdní plemena se středním tělesným rámcem. V roce 1930 se červinky vyznačovaly žlutočerveným zbarvením, žlutými rohy s tmavými špičkami. Kohoutková výška se pohybovala od 117 do 138,5 cm, délka trupu 143-176 cm a hloubka hrudi 59-79 cm. Hmotnost byla kolem 520 kg.
U současné populace červinek se setkáváme s červenou barvou srsti, někdy s nádechem do žluta, klínovitou hlavou, kratšími světlými rohy, někdy s výskytem tmavých špiček. Tělesné míry byly shledány u kohoutkové výšky 125-135 cm, délky trupu 148-172 cm, hloubky hrudníku 61-75 cm. Hmotnost dosahuje 470-530 kg. Plemeno je charakteristické živým temperamentem a konstituční pevností. Další jeho předností je dlouhověkost.
Užitkovost
Mléčná užitkovost v extenzivním pastevním chovu dosahuje 1835 kg (2004), v intenzivním stájovém chovu 3000 kg, při vyšší tučnosti až 4,6 %. Největší zvláštností je barva mléka, která by měla být nažloutlá.
Výsledky KU u GZ české červinky (2014)
pořadí laktace |
200 dnů laktace |
305 dnů laktace |
||||
mléko kg |
tuk % |
bílkoviny % |
mléko kg |
tuk % |
bílkoviny % |
|
I. |
2696 |
3,84 |
3,62 |
3778 |
4,02 |
3,65 |
II. |
3223 |
3,79 |
3,52 |
5970 |
3,80 |
3,58 |
III. |
4487 |
3,61 |
3,36 |
|
|
|
Stav populace
V roce 2015 se registrují v Národním programu tři noví chovatelé, z celkového počtu 30 registrovaných chovů je 29 chovů prostých nákazy IBR, tři chovy jsou ozdravené. Během roku došlo k brakaci starých a IBR pozitivních kusů krav. Stavy jednotlivých kategorií zvířat, uznaných jako genetický zdroj a zapsaných v oddíle A Plemenné knihy české červinky, ve stávajících třiceti chovech k 31.10.2015 jsou uvedeny v následující tabulce.
Stavy jednotlivýh kategorií zvířat
krávy |
jalovice nad 6 měs. |
jalovičky do 6 měs. |
plemenní býci |
Celkem k 31.10.2015 |
94 |
88 |
19 |
7 |
208 |
Plánované aktivity v roce 2016
- Uložit do GB embrya od každého nově oteleného zvířete na farmě VUŽV,v.v.i. a rozšířit spolupráci i na další chovy.
- Ze starších plemenic ve spolupráci s ČZU v Praze získávat a ukládat do GB vitrifikované oocyty.
- Odchovat, pokračovatele býků linie LAD a linie URAL a odebrat jejich ID.
- Pro produkci plemeníků do inseminační stanice i do přirozené plemenitby využívat hlavně býky s nulovým podílem českého strakatého plemene.
- Produkce kvalitních plemenných zvířat pro zájemce z řad chovatelské veřejnosti, školních statků, ekologických a agroturistických center.
- Získávání podkladů pro vyhodnocení růstových a užitkových vlastností plemene.