ČESKÁ ČERVINKA - Tiskový výstup

Historie plemene

Původní plemeno brachycerního skotu, označované jako červinky s přídomkem shodným s oblastí chovu a lišící se zbarvením a dojivostí (české, slezské, líštňanské, chebské).

Snahy o záchranu červinek započaly již před první světovou válkou, kdy bylo malé stádo umístěno na školní statek v Uhříněvsi. Po druhé světové válce se podobné snahy setkaly s nepochopením. Přesto v 70. letech existovala ještě tři stáda s počtem cca 350 krav (St. statek Hajnice, St. statek Benešov a Netvořice). V roce 1987 se ujala regenerace červinky Vysoká škola zemědělská Praha nákupem 16 ks na svůj školní statek v Lánech, později i Jihočeská univerzita České Budějovice. S využitím býků příbuzných červených plemen evropského horského typu (Polsko, SRN) dosáhl v roce 2000 početní stav jedinců uznaných jako genetický zdroj znovu stovky. Populaci však negativně ovlivnila situace s výskytem IBR, v důsledku programu ozdravování došlo znovu k poklesu stavů.
V roce 2007 byl ve VÚŽV Uhříněves, v.v.i., zahájen projekt regenerace s využitím embryí uchovávaných od roku 1997. Z narozených telat byli odchováni plemenní býci a přiděleni do chovů účastníků Národního programu. Byla zavedena samostatná plemenná kniha, v programu kryokonzervace se opět daří průběžně naplňovat zásoby inseminačních dávek od nových býků i embryí. Živá populace po pěti letech regenerace čítá okolo 230 kusů ve dvaceti chovech (leden 2012).

Plemenné znaky

Červinka patří mezi pozdní plemena se středním tělesným rámcem. V roce 1930 se červinky vyznačovaly žlutočerveným zbarvením, žlutými rohy s tmavými špičkami. Kohoutková výška se pohybovala od 117 do 138,5 cm, délka trupu 143-176 cm a hloubka hrudi 59-79 cm. Hmotnost byla kolem 520 kg.

U současné populace červinek se setkáváme s červenou barvou srsti, někdy s nádechem do žluta, klínovitou hlavou, kratšími světlými rohy, někdy s výskytem tmavých špiček. Tělesné míry byly shledány u kohoutkové výšky 125-135 cm, délky trupu 148-172 cm, hloubky hrudníku 61-75 cm. Hmotnost dosahuje 470-530 kg. Plemeno je charakteristické živým temperamentem a konstituční pevností. Další jeho předností je dlouhověkost.

Užitkovost

Mléčná užitkovost v extenzivním pastevním chovu dosahuje 1835 kg (2004), v intenzivním stájovém chovu 3000 kg, při vyšší tučnosti až 4,6 %. Největší zvláštností je barva mléka, která by měla být nažloutlá.

Výsledky KU u GZ české červinky (2014)

pořadí laktace	200 dnů laktace			305 dnů laktace
pořadí laktace	mléko kg	tuk %	bílkoviny %	mléko kg	tuk %	bílkoviny %
I.	2696	3,84	3,62	3778	4,02	3,65
II.	3223	3,79	3,52	5970	3,80	3,58
III.	4487	3,61	3,36

Stav populace

V roce 2015 se registrují v Národním programu tři noví chovatelé, z celkového počtu 30 registrovaných chovů je 29 chovů prostých nákazy IBR, tři chovy jsou ozdravené. Během roku došlo k brakaci starých a IBR pozitivních kusů krav. Stavy jednotlivých kategorií zvířat, uznaných jako genetický zdroj a zapsaných v oddíle A Plemenné knihy české červinky, ve stávajících třiceti chovech k 31.10.2015 jsou uvedeny v následující tabulce.

Stavy jednotlivýh kategorií zvířat

krávy	jalovice nad 6 měs.	jalovičky do 6 měs.	plemenní býci	Celkem k 31.10.2015
94	88	19	7	208

Plánované aktivity v roce 2016

Uložit do GB embrya od každého nově oteleného zvířete na farmě VUŽV,v.v.i. a rozšířit spolupráci i na další chovy.
Ze starších plemenic ve spolupráci s ČZU v Praze získávat a ukládat do GB vitrifikované oocyty.
Odchovat, pokračovatele býků linie LAD a linie URAL a odebrat jejich ID.
Pro produkci plemeníků do inseminační stanice i do přirozené plemenitby využívat hlavně býky s nulovým podílem českého strakatého plemene.
Produkce kvalitních plemenných zvířat pro zájemce z řad chovatelské veřejnosti, školních statků, ekologických a agroturistických center.
Získávání podkladů pro vyhodnocení růstových a užitkových vlastností plemene.

Metodika ochrany (chovu)